Il divo aneb opožděně, ale přece aneb jeden z momentů, kdy jsem se cítila naživu

27. října 2014 v 12:55 | Rena |  Hudba
Zdravím!

(Naprosto mimo téma, klidně můžete přeskočit):
Omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala. Rozhodně to není kvůli tomu, že by se mi nechtělo, opravdu mě teď blogování baví. Ale jak jsem psala v mém prvním článku, chci upřednostnit nějakou tu kvalitu nad… kvantitou? :D (ne, že bych si snad myslela, že jsou moje články nějak kvalitní, ale snad mě chápete) A tak jsem pořád čekala, protože jsem nechtěla psát nic nového, dokud nebudu mít svůj vlastní vzhled blogu, a když mi na tom starým počítači nejdou dělat designy… Ale teď bydlím u babičky a tam to jde, takže tak. Vím, že tenhle design není zrovna nic extra :D Ale můžete na něm vidět můj oblíbený citát a navíc ten kouř, připomíná mi mlhu a tím pádem i mého prvního manžela a taky ještě jednu věc, ale o té vám raději psát nebudu. Strašně dlouho jsem však vybírala barvu písma, mám dojem, že nejde přečíst vůbec nic. Ale už to s ním asi vzdávám.
(konec textu mimo téma)
Tak a teď můžete kliknout na celý článek.




27. 9. 2014 jsem byla na koncertě.
(páni, to znamená, že je to dneska přesně měsíc! Aaaaaaaaaaa! A já ten článek chtěla napsat hned po návratu… chjo)

Všechno to začalo tím, že se mamka s babičkou zamilovaly do jisté skupiny Il Divo (o ní vám řeknu trochu později). Poslouchaly ji celej den, od uklízení, přes čtení až po vaření a jídlo a tak dál, kdo ví, co všechno ještě dělaly. Já jsem k tomu vždycky byla tak nějak lhostejná, i když se ty písničky poslouchaly hezky, nikdy jsem si je nevyhledávala, nebo tak.
No a pak se babička dozvěděla, že ta skupina bude mít koncert ve slovenském hlavním městě. Oni teda pořádali koncert i v Praze, ale kdo by jel do Prahy, když může do Bratislavy? <3
Původně na něj měli jet B s M a s dědou, ale on si to nakonec rozmyslel a tak jsem mohla taky. Samozřejmě jsem byla šťastná, jelikož jsem do tý doby nikdy na žádném koncertně nebyla a navíc Bratislava, ach.

A tak jsme ten krásný den vyrazily (jakože my tři, B, M a já, žádná chyba :D) do babiččiny rodné země. Cestou jsme ještě vyzvedly naše příbuzné, který jsem v životě neviděla. Ona totiž polovina rodiny žije na Slovensku: a tak jsem poznala babiččinu sestru s jejím manželem (také mířili na koncert) a dokonce jsme navštívily i její dceru s dětmi (doufám, že to byla dcera, občas se v tom ztrácím).

A víte co? Nakonec to byl jeden z mých nejhezčích zážitků ever. Ta atmosféra, lidi, které normálně nenávidím, všude spoustu angličtiny, nádherné písničky a to ani nemluvím o skupině samotné, do které jsem se asi zamilovala taky a to normálně žádné oblíbené skupiny nemám.
A teď přichází čas vám o nich konečně něco povědět:

Nuže, Il Divo je mezinárodní operní pop vokální skupina, založena roku 2003. Ano, věta je z wikipedie, ale líbí se mi na ni to slovo mezinárodní. :D Skládá se totiž ze čtyř členů a (překvapivě) je každý jiné národnosti. A tak tu máme Němcošpaněla nebo Španěloněmce (narodil se v Německu, ale žil ve Španělsku a každá stránka tvrdí něco jinýho, tak je prostě něco mezi tím) Carlose Marína, Francouze Sébastiena Izambarda (to jméno :3), Američana Davida Millera a Švýcara Ursa Bühlera. Zpívají (velmi nečekaně) různými jazyky, jako třeba francouzsky, španělsky, italsky, anglicky a latinsky (a jelikož jsem asi propadla latině, tak mě to nemůže těšit více)

http://www.londontheatrebookings.com/user_content/images/shows/621-il_divo/poster.jpg
(to jsou oni: na internetu se dají najít mnohem hezčí a více říkající obrázky, ale já sem dám tady ten, smůla)

No a teď asi přichází ta nejzajímavější část, na kterou jste určitě všichni čekali. Písničky!

Tak šup, běžte třeba uklízet, nebo číst, nebo jíst a vařit, nebo kdo ví co a listen.




( jedna z mých nejoblíbenějších)

(trochu se na začátku mluví, ale jinak to vážně stojí za to, hrozně pěkně se poslouchá, taky jedna z nejlepších :))




(ehm, ona ta kvalita vážně nebude nejlepší, takže... vážně běžte něco dělat :D)



A teď už konečně poslední :D



A teď už vážně končím, kdyby vás to opravdu zajímalo, dokázali byste si ty další najít sami :)

Tak se mějte hezky, uvidíme se třeba u dalšího článku a doufám, že tady ten nebyl tak strašný, jak se mi teď zdá.

Rena R.L.C.T.G
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 E E | 27. října 2014 v 13:02 | Reagovat

Ehm, hezký design. Celkem. Na tebe ujde. Jinak to černé písmo nejde přečíst.Takže tak. Pokud se mi bude chtít označovat článek, tak si ho i přečtu, ale teď se jdu podívat, jestli si mi konečně napsala komentář.

2 E E | 27. října 2014 v 13:03 | Reagovat

Jé, tys ho spravila. To je dobře :)

3 E E | 27. října 2014 v 14:58 | Reagovat

Takže. Moc hodnotit nemůžu, protože je neposlouchám, a tyto písničky jsem ještě neměla možnost si poslechnout :D Popravdě, já ti ten koncert záviděla jen proto, že jsem ještě na žádném nebyla :D Jinak to vypadá celkem zajímavě, určitě jsis to užila -____________- No, každopádně, až na to, že se mi tu z těch videí seká celý PC, hezký článek.

4 Elem Elem | Web | 27. října 2014 v 23:42 | Reagovat

Design je hezký a ta bílá je překvapivě čitelná, takže no stres :').
Věřím, že koncert sis musela užít, já byla na třech koncertech, dvakrát z toho z vlastní iniciativy a byl to zážitek na celý život, protože jsem viděla své oblíbené interprety naživo a to se nedá zapomenout. A jednou jsem se dost nudila, protože mě s sebou vzala sestřenice na její oblíbenou kapelu a mě  jejich styl hudby zrovna nesedl, ale tak aspoň můžu vzpomínat na dobré pití, co jsem tam pila :D.
A poslechla jsem si všechny ty písničky a musím říct, že můj názor je dost rozporuplný, některý se mi hrozně líbí, třeba ta druhá, ale na druhou stranu, ty anglicky se mi nelíbí skoro vůbec, já mám hrozně ráda opery, ale angličtina mi s tím prostě nějak nejde dohromady.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama