Říjen 2014

Il divo aneb opožděně, ale přece aneb jeden z momentů, kdy jsem se cítila naživu

27. října 2014 v 12:55 | Rena |  Hudba
Zdravím!

(Naprosto mimo téma, klidně můžete přeskočit):
Omlouvám se, že jsem se dlouho neozvala. Rozhodně to není kvůli tomu, že by se mi nechtělo, opravdu mě teď blogování baví. Ale jak jsem psala v mém prvním článku, chci upřednostnit nějakou tu kvalitu nad… kvantitou? :D (ne, že bych si snad myslela, že jsou moje články nějak kvalitní, ale snad mě chápete) A tak jsem pořád čekala, protože jsem nechtěla psát nic nového, dokud nebudu mít svůj vlastní vzhled blogu, a když mi na tom starým počítači nejdou dělat designy… Ale teď bydlím u babičky a tam to jde, takže tak. Vím, že tenhle design není zrovna nic extra :D Ale můžete na něm vidět můj oblíbený citát a navíc ten kouř, připomíná mi mlhu a tím pádem i mého prvního manžela a taky ještě jednu věc, ale o té vám raději psát nebudu. Strašně dlouho jsem však vybírala barvu písma, mám dojem, že nejde přečíst vůbec nic. Ale už to s ním asi vzdávám.
(konec textu mimo téma)
Tak a teď můžete kliknout na celý článek.